Neshoda na summitu: Evropský postoj k Ukrajinské krizi na zkoušce!

Neshoda na summitu: Evropský postoj k Ukrajinské krizi na zkoušce!

Pařížský summit, který se konal včera, který se zabýval současnou situací v konfliktu Ukrajiny, odhalil hluboké nemoci mezi evropskými zeměmi o možném vysílání mírové síly. Kancléř Olaf Scholz kriticky komentoval diskuse o vojenské podpoře, která podle jeho názoru byla předčasná a dráždivá. Zdůraznil, že diskuse o možných výsledcích diskusí míru, které dosud nedošlo, byly problematické. Na summitu byli prominentní účastníci, jako je Emmanuel Macron z Francie, Keir Strander z Velké Británie, stejně jako vedoucí hlavy státu a vlády z Itálie, Polska, Španělska, Nizozemska a Dánska.

Keir Strander signalizoval ochotu posílat vojáky na Ukrajinu a požádal Velkou Británii, aby převzala vedoucí roli v bezpečnostních zárukách. V tomto okamžiku francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot zjistil, že probíhají konkrétní rozhovory o možném vysílání vojáků. Hlavním tématem summitu byla reakce na změnu samozřejmě v americké politice ukrajiny, jejímž cílem je přesvědčit prezidenta Selenskyj a Vladimíra Putina k vyjednávání a převést odpovědnost za budoucí dohodu o míru.

Neshodu řečeno o evropské roli a zárukách zabezpečení

Účastníci summitu byli požádáni, aby nahlásili možné příspěvky na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, včetně možnosti posílat vojáky. Strander zdůraznil potřebu své vlastní bezpečnostní záruky USA, aby se zabránilo Rusku v další vojenské agresi. Evropští vůdci, včetně prezidenta komise EU Ursula von der Leyen a předseda rady António Costasta, potvrdili podporu územní integrity Ukrajiny. Přesto však došlo k neshodě o úloze Evropy při vyjednávacím procesu a možných ústupcích Rusku.

Maďarský ministr zahraničí využil příležitosti k kritice účastníků summitu a zpochybnil jejich skutečné záměry. Spojené státy objasnily, že nechtějí posílat vojáky, aby zajistili příměří. Macron zjevně telefonoval americkému prezidentovi Trumpovi před summitem, který se také snaží o jednání s Putinem.

Reakce evropských zemí

Nizozemsko a Švédsko byly otevřeny zveřejňování vojáků, zatímco Španělsko a Dánsko to nevylučují. Polsko však plánuje neposílat jednotky, ale stále chce podporovat jiné evropské země v jejich úsilí. V současné době existuje nejistota ohledně možné síly vojáků; Probíhá diskuse o pětiměstském čísle, zatímco myšlenka 200 000 vojáků je považována za nerealistickou.

V konečném prohlášení Scholz zdůraznil, že výsledek vyjednávání s účastí ukrajinské strany byl nezbytný, než člověk může přemýšlet o zajištění možného příměří. Odmítl také poslat evropské vojáky bez účasti USA, aby se zabránilo rozdělení v NATO. Toto téma zůstává ústřední oblastí sporu v nadcházejících diskusích mezi evropskými národy.

Pro další informace a hlubší analýzu: radioenneperuhrhr a Spiegel .