Selenskyjův mírový plán: Členství NATO výměnou za úkol?

V aktuálním podcastu ukrajinský prezident Wolodymyr Selenskyj diskutoval o možném konci války. Ústředním návrhem v této diskusi je bezprostřední členství NATO na Ukrajině výměnou za úkol oblastí obsazených Ruskem na východní Ukrajině. Selenskyj však objasnil, že Ukrajina se může za určitých podmínek dohodnout pouze.

Selenskyj vysvětlil, že NATO v oblastech, které by mohly být pod ukrajinskou kontrolou, by mohly fungovat, aniž by zohlednily jiné neznámé oblasti. Za účelem dosažení míru požaduje silné zbraně z USA a EU, jak zaručuje bezpečnost. Varoval, že bez těchto záruk může šéf Kremlu Vladimir Putin znovu zaútočit. Kromě toho Selenskyj zvažoval další sankce proti Rusku nezbytné ke snížení Putinovy ​​válečné pokladny.

Současná vojenská situace a strategický vývoj

V oblasti Kursk stále dochází k závažným boji mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami. Generální štáb v Kyjevě hlásil 42 ozbrojených střetů v oblasti Kursk, z nichž 12 bylo popsáno jako probíhající bitvy. Ruská média pouze podávají zprávy o odkloněných útocích dronů a neposkytují žádné informace o ztrátách nebo předních místech. Minulé léto Ukrajina v regionu Kursk získala výhry mimo Road, zatímco Rusko mobilizovalo kolem 50 000 vojáků za kontrasparování.

Ukrajinský velitel -v -Chief Olexander Syrskyj zdůraznil rostoucí význam dronů v moderní válce. V prosinci předchozího roku bylo bojováno za ukrajinské dronové jednotky 54 000 ruských destinací. Syrskyj také oznámil vytvoření samostatné brigády dronů, zatímco Ukrajina se stále více spoléhá na drony v boji proti ruským ozbrojeným silám. V říjnu předchozího roku byla doručení jedno miliony bezpilotní rakety nahlášena armádě.

Pokud jde o diskusi o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, Selenskyj vyjádřil, že opětovné zachycení celého ukrajinského území nebylo nutně nutně nezbytné pro příměří. Navrhl, aby oblasti mohly být umístěny pod obrazovkou ochrany NATO pod ukrajinskou kontrolou.

Ministři zahraničí 32 zemí NATO se setkali v Bruselu, aby prodiskutovali tyto bezpečnostní záruky. Generální tajemník NATO Mark Rutte zdůraznil, že Ukrajina musí být před zahájením jednání uvedena do pozice síly. Rutte požadovala vyšší výdaje na obranu členských států NATO. Kromě toho Francie a Velká Británie diskutují o příležitosti vést „mírovou sílu“ ke sledování demilitarizované vyrovnávací zóny. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock vyjádřila podporu míru, ale kancléř Olaf Scholz poukázal na to, že použití německých vojáků na Ukrajině bylo vyloučeno. Zahraniční komisař EU Kaja Kallas byl otevřenější k možným opatřením a cestoval do Kyjeva.