Saarland začíná pilotní projekt proti Flood - systém včasného varování v dohledu!

Das Saarland plant ein Frühwarnsystem für Starkregen bis 2027. Ziel: bessere Hochwasservorhersage und Schutzmaßnahmen nach schweren Unwettern.
Saarland plánuje do roku 2027 systém včasného varování pro silný déšť. (Symbolbild/ANAG)

Saarland začíná pilotní projekt proti Flood - systém včasného varování v dohledu!

Dne ​​6. května 2025 Saarland oznámil začátek celostátního systému včasného varování pro události Heave Rain, který má být implementován během příštích dvou až tří let. V této souvislosti ministr životního prostředí Petra Berg (SPD) představuje pilotní projekt Kligas (obranný systém nebezpečí klimatu Bliss), který je aktivní od března. Do tohoto důležitého projektu se také podílejí University of Technology and Economy (HTW), jakož i okresy St. Wendel, Neunkirchen a okres Saarpfalz. Cílem projektu je zlepšit prognózu časů a účinky událostí s těžkým deštěm, aby bylo možné přijmout preventivní opatření

Jeden rok po ničivých povodních, které ponechaly poškození 46 milionů EUR v obecní infrastruktuře, ministryně hor a vnitra Reinhold Jost (SPD). Zkušenosti z této katastrofy proudí do vývoje nového varovného systému. Po povodních, které vedly k obrovskému finančnímu poškození, zejména během letniční povodně, byla k dispozici okamžitá pomoc více než 3,5 milionu EUR. Kromě toho státní vláda poskytla 33 milionů EUR z doplňkového rozpočtu a 10 milionů EUR v potřebách. Doposud bylo asi 93 procent poškození úspěšně vyváženo. Dalším pozitivním aspektem současného vývoje je zvýšení financování obecních opatření pro technickou ochranu před povodněmi ze 70 na 90 procent.

Změna klimatu a jeho účinky

Předchozí extrémní povětrnostní událost a její důsledky nejsou izolované, ale jsou součástí většího trendu. Změna klimatu stále častěji vede k intenzivnějším událostem s těžkým deštěm, což zase zvyšuje riziko povodní. Mezinárodní výzkumná skupina vedená profesorem Ralfem Ludwigem na Ludwig Maximilians University v Mnichově (LMU) a Dr. Manuela Brunner z University of Freiburg, zkoumala v rozsáhlé studii o tom, jak se vyvíjejí povodňová rizika v Bavorsku. Výsledky ukazují, že extrémní tyče se zvyšují jak v četnosti, tak v množství.

Je zajímavé, že data ukazují, že deštivá množství, které by mohly způsobit povodně, se vyskytují v průměru každé dva až deset let, ale ne vždy vede přímo k povodní. V některých regionech lze povodňové riziko dokonce snížit suchými půdami. Problém se však stává vážnějším, když silnější srážky, které se vyskytují méně často než každých 50 let, vede k povodnám častěji. Tyto studie ukazují, že povaha půdy hraje menší roli při silnějších, vzácných srážkách, zatímco při častějších, slabších extrémně nízkých stávkách jsou rozhodující pro riziko povodní.

Pokud jde o budoucnost, vědci předpovídají, že slabší extrémně nízké údery od roku 2060 do roku 2099 dojde dvakrát častěji od roku 1961 a 2000, zatímco silnější extrémní nízké stávky se očekávají až čtyřikrát častěji. Studie kombinuje hydrologické simulace s klimatickými modely pro analýzu účinků historických a budoucích klimatických podmínek. Důraz je kladen na 78 povodí horní vody v Bavorsku, ve kterých byly identifikovány hodnoty frekvenční prahové hodnoty, které popisují, které extrémní srážky vedou k ničivým povodním.

Tato zjištění zdůrazňují potřebu komplexního a reakčního systému včasného varování, jak se plánuje v Saarlandu. Při implementaci takových systémů je třeba vzít v úvahu aspekty změny klimatu, aby bylo možné účinně reagovat na měnící se povětrnostní podmínky.

Details
Quellen