Polsko stojí před rozhodnutím: kdo bude příštím prezidentem?

Polsko stojí před rozhodnutím: kdo bude příštím prezidentem?

Dnes, 1. června 2025, se Polsko nachází v zásadním bodu obratu: nový prezident bude zvolen ve vzrušujícím druhém kole voleb. Poslední průzkumy proti sobě postavily liberálního kandidáta Rafala Trzaskowského a pravicového konzervativce Karola Nawrockiho na nejvyšší úřad ve státě. Hlasitý Jihoněmecké noviny Oba jsou prakticky svázáni, což označuje volby jako směrovou volbu pro hluboce rozdělené Polsko.

Trzaskowski, liberální starosta Varšavy, získal 31,3 % hlasů v prvním kole, zatímco Nawrocki, málo známý historik, získal 29,5 %. BBC hlášeno. Prvního kola se zúčastnilo přes 67 % voličů. V konečném rozhodnutí Trzaskowského podporuje proevropský premiér Donald Tusk, zatímco Nawrocki má podporu pravicově konzervativní PiS. Vítězství Nawrockiho by mohlo Tuskovi ztížit vládnutí a dokonce vést k předčasným volbám.

Politické výzvy

V předvolební kampani vyniká deziluze z politiky: pro pravicově extremistické kandidáty se v prvním kole vyslovilo přes 21 % voličů. To by mohlo znamenat, že příznivci vyřazených pravicově extremistických kandidátů podpoří v druhém kole voleb především Nawrockiho. Během předvolební kampaně opakovaně vzbudil rozruch varováním před ztrátou polské suverenity ze strany EU. Jeho příznivci z venkovských oblastí volají po návratu k tradičním hodnotám a menším vlivu EU.

Na druhé straně je Trzaskowski, který se výrazně hlásí k právům LGBT a oslovuje především městské voliče. Mezi jeho politické cíle patří mimo jiné liberalizace interrupčních zákonů a reformy v soudnictví. Ale také zjistil, že jeho podpora v průzkumech zaostala za očekáváním, přestože byl před volbami považován za favorita.

Geopolitické dimenze voleb

Prezidentskou volbu přitom ovlivní i geopolitická situace. Polsko zažívá neustálý rozvoj jako člen EU od roku 2004 a plánuje investovat 4,7 % svého HDP do obrany, zejména v souvislosti s ukrajinskou válkou. Pod heslem „Bezpečnost, Evropa!“ Země se zaměřuje na vojenskou a ekonomickou bezpečnost a také na podporu Ukrajiny. Válka na Ukrajině zvýšila vojenský význam Polska, protože polská armáda má více vojáků než Bundeswehr – celkem 206 000.

Polsko nedávno také převzalo předsednictví v Radě Evropské unie, což rovněž přispívá k současné politické dynamice. Toto předsednictví Rady přichází v obtížné geopolitické době, poznamenané jak ruskou útočnou válkou, tak situací na Blízkém východě. Premiér Tusk plánuje četné akce, aby Polsko uvedlo jako aktivního hráče v EU a prosadilo jeho vlastní politickou agendu a zároveň zajistilo zdravotní, energetickou a ekonomickou bezpečnost v Evropě. Federální agentura pro občanské vzdělávání považuje toto předsednictví za příležitost k rozhodujícímu pokroku v projektech EU v oblasti obranné a migrační politiky.

V této turbulentní politické konstelaci není jisté, jakým směrem se bude Polsko ubírat. Střet mezi Trzaskowským a Nawrockim ovlivní nejen vnitřní záležitosti země, ale bude mít také dalekosáhlé důsledky pro vztahy s Evropou i mimo ni. Hlasy voličů dnes rozhodnou o tom, zda se Polsko bude dál ubírat proevropským směrem, nebo nabude na významu nacionalismus.